Je vytrvalá, 40 až 130 vysoká bylina. Lodyha jednoduchá, ostře 4 hranná, nekřídlatá, obvykle lysá, dole často načervenalá. Listy vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel trojúhelníkově vejčitá až vejčité kopinatá nebo podlouhle kopinatá, pilovitě zubatá, lysá. Květy v 3 až 12květých vrcholících skládají koncové hrozny, koruna dvoupyská, břichatá, na hřbetu hnědočervená, jinak žlutozelená. Horni pysk delší nežli spodní, tvoří nad ústím koruny stříšku proti dešti a chrání tak pohlavní orgány před poškozením. Kvete v červnu až červenci

 

Výsev semen: U vytrvalých rostlin provádíme od jara do června. Příliš brzké výsevy mohou nutit rostlinu již v prvním roce ke kveteni a tvorbě plodů. To rostlinu oslabuje a nemusi přezimovat. Na výsev postačí zahradnický substrát. Semena nesmí zaschnout ale při přemokření a chladnějším období hnijí. Důležité je i větrání.

 

Užití: Kořen se vykopává na jaře nebo na podzim, nat´ se sbírá během léta. Působí močopudně (uživá se zejména při otocich srdečního původu), usnadňuje vykašlávání, zevně se užívá na různá kožní onemocnění (vředy, oteklé žlázy, hnisavé rány, podlitiny) a hemeroidy (nejlépe ve formě sedací koupele), semena jsou účinná proti střevním parazitům, čerstvé listy se přikládají na otoky a špatně se hojící rány, ve formě kloktadla pomáhá při léčeni strumy. Vedle toho působí i sedativně při nervozitě a nespavosti. V tradičním lečitelství se užívala i při epilepsii, syfilidě, vzteklině nebo úplavici. Podává se ve formě odvaru (5 g kořene se vaři 5 minut ve 400 ml vody, nechá se 15 minut odstát, pije se 3x denně po jídle).