Je vytrvalá, až přes 1 metr vysoká mléčící bylina s válcovitě kulovým kořenem, z něhož vyrůstá větvená, poměrně slabá, ale tuhá, lysá nebo častěji štětinatě chlupatá lodyha. Prvým rokem vyrůstá přízemní listová růžice, která vykvétá od druhého roku. Květy jsou jazykovité, nejčastěji blankytně modré, vyskytují se ale také rostliny bíle nebo růžové kvetoucí. Plody jsou obvejčité nažky bez chmýru, lemované na horním konci korunkou štětínek.  Kvete od července do záři.

 

Výsev semen: U vytrvalých rostlin provádíme od jara do června. Příliš brzké výsevy mohou nutit rostlinu již v prvním roce ke kvetení a tvorbě plodů. To rostlinu oslabuje a nemusí přezimovat. Na výsev postačí zahradnický substrát. Semena nesmi zaschnout ale při přemokření a chladnějším období hnijí. Důležité je i větrání

 

Užití: V lidovém léčitelství se z nati i kořene připravuje odvar (dvě čajové lžičky na šálek vody dvakrát denně). Používá se především jako prostředek čistící krev, podporující vylučování žluče a tvorbu žaludečních šťáv a tím i povzbuzujicí trávení a chuť k jídlu při nechutenství, žaludečních potížích, zácpě, jaterních chorobách včetně žlučových kaménků. Zevně se používá k obkladům při kožních zánětech a vyrážkách.